Sluneční aktivita

V Laboratoři rentgenové astronomie Slunce z fyzikálního institutu Ruské akademie věd (FIAN) pro studium struktury a dynamiky sluneční koróny byl vyvinut speciální komplex kosmických dalekohledů TESIS, který má prostorové rozlišení do 2 uhlových sekund a časové rozlišení méně než 30 sekund.

Obrázek 1 - Graf aktivity sluneční erupce

Hledat na stránkách Tesis

Na grafu níže, obdrženého z družic sérii GOES v reálném čase, je zobrazen proud protonů, vyzařovaných Sluncem.

Protonové erupce jsou erupce, během nichž v blízkosti Země můžeme registrovat toky urychlených jader vodíku, které mají energii v rozmezí od jedné do stovek milionů elektronvoltů (solární kosmické paprsky). Samozřejmě, ne všechny procesy, které jsou doprovázeny zrychlením částic na Slunci, jsou zahrnuty v definici uvedené výše, protože v některých případech tok protonů nedosáhne prostoru blízkého okolí Země.

Obrázek 2 - Graf protonové aktivity Slunce

Hledat na stránkách Space Weather Prediction Center

Jedním z nejčastějších jevů kosmického počasí jsou geomagnetické bouře. Mají vliv na mnohé oblasti lidské činnosti: selhání komunikace, porucha navigačních systémů kosmických lodí, výskyt vířivých indukčních proudů v transformátorech a potrubích, jsou také možné závažné poruchy v energosystémech. Magnetické bouře mají dopad na zdraví a vitalitu lidí.

Existuje dokonce i celá část biofyziky (heliobiologie), která zkoumá účinky změn sluneční aktivity a vybuzení v zemské magnetosféře, způsobené touto aktivitou, na suchozemské organismy

Již v roce 1928, Alexander Čiževský poprvé vznesl hypotézu vlivu sluneční aktivity na nehody a zvýšení dopravních a výrobních zranění. Ostré debaty na toto téma pokračují až do dnes. Pro některé lidi se moment začátku stresové reakce neshoduje se začátkem bouře. Například, začínají reagovat na magnetické bouře již 1-2 dny před nimi, tj., během sluneční erupce. Takže, reagují na průběh bouře na Slunci.

Obrázek 3 - Magnetická aktivita Slunce

Hledat na stránkách Tesis