Zuřící bouře Amanda. Bouře Cristobal. Bouřky v USA.

V tomto vydání sledujte:

Rekordní deště v Rusku a Číně
Anomální krupobití v Itálii
Mnohočetné bouřky v USA
Bouře Amanda v Guatemale a Salvadoru
Bouře Kristóbal v Mexickém zálivu
Mohutné záplavy ve Spojených arabských emirátech a Ománu
Masivní invaze sarančat v Íránu
Anomální vedro ve střední Asii
Suchý květen ve Velké Británii

Dnes je velmi náročné nespatřit, jak prudce se mění klima. A většina lidí se dělí o chápání, že za vnějšími projevy (kataklyzmaty, anomálními přírodními jevy) stojí hluboké nezvratné procesy na Zemi. Bohužel, nemůžeme je ovlivnit. Ale můžeme spojit naše úsilí na všestranné nastudování těchto procesů. To nám dá možnost včas reagovat na kataklyzmata a zachovat životy lidí. Už dnes můžeme přijmout aktivní účast v překonávání následků změn. V našich silách je informovat se navzájem, dělit se o zkušenosti z překonávání klimatických změn a o příklady spolupráce. Dnes je život lidstva v rukou každého člověka a závisí na volbě každého.

Na platformě MSH ALLATRA je realizován projekt Tvořivá společnost. V předchozích vydáních jsme hovořili o prvních dvou osnovách TVOŘIVÉ SPOLEČNOSTI. Dnes si řekneme o třetí. Ta zní:

Bezpečnost Člověka

Nikdo a nic ve společnosti nemá právo ohrožovat život a svobodu Člověka!

Každý Člověk má garantované bezplatné zajištění základních životních potřeb, včetně jídla, bydlení, lékařské péče, vzdělání a plného sociálního zabezpečení.

Vědecká, výrobní a technologická činnost ve společnosti mám být nasměrována výhradně na zlepšení kvality lidského života.

Zaručená ekonomická stabilita: absence inflace a krizí, stabilní a stejné ceny na celém světě, jediná měnová jednotka, fixní minimální zdanění nebo žádné zdanění.

Bezpečnost Člověka a společnosti před jakýmikoliv druhem ohrožení je zajištěn jednotnou celosvětovou službou na řešení mimořádných situací.

____________________________

Pojďme se společně podívat na úryvek z rozhovoru o tvořivé společnosti

Je to svět, ve kterém se cítíš v klidu. Když je ti dobře. Nemůžu říct, že je to svět, ve kterém vládne bohatství a kdy můžeš získat jakýkoliv druh materiálních statků. Ne, je to spíš, když nepřemýšlíte o ničem jiném než o vnitřním klidu. Když jsou všichni lidé, je to prostě obrovská celá rodina, kde není nevraživost, kde není nějaké rasové, etnické rozdělení nebo vyznání — tedy tyhle všechny hranice, kdy jsou lidé skutečně otevření. Když jsme my všichni prostě jeden celek. Všichni lidé by měli růst a žít maximálně ve stejných podmínkách.

A aby všichni měli všechno, včetně vzdělání a medicíny. Medicína by měla být podle mě bezplatná. A musí být na nejvyšší úrovni, protože pokrok nikdo nezrušil a neměli bychom žít v nějakých prvobytných podmínkách. Musíme se rozvíjet, a to i v medicíně a ve vzdělávání, to jest věda musí být všudypřítomná, musí být vyspělá. Je potřeba prostě šířit informaci, je třeba ji předávat lidem, je třeba být otevřený a jakýmikoli způsoby o tom informovat, takže je zapotřebí více dávat pozornost právě takové informaci a prostě nebrat v potaz jakékoliv další negativní informace, odfiltrovat je, je třeba brát to dobré a ukazovat to.

___________________________

Přátelé, prosím, připojte se k této tvůrčí iniciativě. Natáčejte své live vlogy a zveřejňujte je na svých YouTube kanálech a sociálních sítích se třemi hashtagy:

#allatra #allatraunites #tvořivaspolocnost

__________________________

Pojďme se společně podívat na úryvek z pořadu za účasti Igora Michajloviče Danilova „Šance na hraně".

IM: Potíž je v tom, že lidé zapomínají, že jsou lidé. A tato vsugerovaná myšlenka, přání a touha nutí lidi kupovat zbytečnosti, opět, vystavovat se v nějakém světle před lidmi, jen aby vyvolali závist nebo na sebe upozornili. Je jedno čím, hlavně na sebe upozornit, to jest, aby si tě lidé všimli. Přitáhnout pozornost ke své osobě – skoro se to stává smyslem lidské existence. A zde jsou všechny způsoby dobré: od nemocí po příšerné deprese, kdy člověk tímto způsobem na sebe upozorňuje, až po, omluvte mě, focení selfie, stát přitom na jedné ruce na vrcholku nějakého jeřábu, chápeš, bláznovství.

T: Mimochodem, Igore Michajloviči, proč u lidí nefunguje tento pud sebezáchovy, že? To znamená, vidíme krizové situace, ano…

IM: Touha po slávě, jen aby na něj obrátili pozornost. Chce, aby ho obdivovali. Kdo je? Jednoduchá otázka. Copak je to člověk, ten, který toto dělá? Ne. Pobízí ho k tomu jeho vědomí. A vědomí vždy pobízí lidi k sebevraždě. Stejně jako jednotlivce, stejně tak i společnost jako celek, čehož právě využívají někteří, řekněme, „kolegové“, kteří nejsou vůbec naši „kolegové“…

T: Takže tato touha vědomí po slávě, ano, může dokonce dovést tělo i k fyzickému zničení.

IM: Určitě. A copak tomu tak není? Podívejte se, co lidé provádějí, skáčou pod vlak s šancí padesát na padesát. Kvůli čemu? Aby natočili efektní video? Aby posbíralo co možná nejvíc zhlédnutí na YouTube? „I když posmrtně, ale budou mě obdivovat.“ Kdo ho bude obdivovat? Stejně hloupá opička, která není hodna jména Člověk? No není to tak? A kvůli čemu? Kvůli tomu, aby… chvilkové slávě? Sláva mezi kým?

T: Taky je zajímavé, že i v okamžicích, kdy mluvíš o tom, že je potřeba se zavčas připravovat na globální klimatické změny, tak vědomí některých lidí mluví o tom, že: „No, a proč se připravovat? Nadejde čas, nadejde… nastanou okolnosti…“, „…budeme doufat v instinkt přežití“.

IM: U všech, ne u „některých“, ale u převážné většiny. Vědomí to právě tak vypráví: „Není třeba nic dělat, není třeba nás děsit, a vůbec... a všechno ostatní. Všechno je v pořádku. No a co, tak sprchlo. No, někde to trochu zatřáslo. Zemětřesení tu přece vždycky byla, i sopky tu vždycky byly. Vždycky tu všechno bylo. Proč děsit?“

T: Co je to za instinkt přežití? Může se člověk na něj spoléhat?

IM: Opět, všechno závisí na tom, co si lidé vyberou ve své hlavě, čemu dají přednost. Je to, jak jsi povídala: „Jsou dva scénáře, ano? Jeden – žijeme v té společnosti, ve které teď žijeme. Představíme si ji. A druhý – jsme altruistická

společnost“. To jsou ty dva scénáře. Pokud si představujeme tu společnost, ve které žijeme, a nic neměníme, tak se nebudeme dlouho trápit. A pokud vezmeme druhý scénář, altruistický, tak tento svět je štěstí pro naše potomky, pro naše

prapravnoučata. To je to, za co bojujeme, kvůli tomu se snažíme, kvůli tomu nespíme, v tom je smysl. To je to, co nám dává, řekněme, stimul tratit svou sílu, čas, pozornost, ačkoli bychom to mohli zcela úspěšně tratit i na něco jiného. Ale my jej tratíme proto, abychom dali lidem co? Šanci. Dát lidem pochopení. No není to tak? To má taky smysl.

T: A za to jsme Vám neskonale vděční.

IM: „Bojovat, - říká se, - za nemocného se musí do poslední chvíle, dokud má šanci na přežití.“ No, když už šance není, to už je… tím spíše dle jeho volby, tady už je, promiňte, medicína bezmocná. Pokud chce pacient žít. Nebo naopak – medicína je rovněž bezmocná. Ž: Ano, proto každý musí chápat, co má nepropracovaného. A jako, víte, jako lékaři stanovují diagnózu, pokud člověk neví, co má dělat, pokud neví, z čeho se má léčit, tak pro něj bude složité se vyléčit. (IM: Vyléčit nemoc, samozřejmě.) A tak zůstane nemocným. Ale pokud člověk chápe, pokud se dívá

střízlivě, jak navrhla Táňa, (IM: A dělá, co mu říká doktor, tak…) ano. Určitě se uzdraví.

IM: Samozřejmě, a přitom chce žít, tak tady nemoc taky ustupuje, neboť je bezmocná.

Zveme všechny, aby se připojili ke klimatickým projektům Mezinárodního společenského hnutí ALLATRA: https://allatra.tv/allatra-climate/cs/

Můžete to udělat hned teď napsáním dopisu na adresu: [email protected]