Tichooceánský ohnivý kruh. Klimatické změny. 102 vydání

Monitorování abnormálních změn klimatu. V tomto vydání si povíme o Tichooceánském ohnivém kruhu, co se tam nyní děje, a omožných příčinách.

O klimatických událostech ve světě a o řešení klimatických problémů si můžete přečíst ve zprávě «O problémech a důsledcích globální změny klimatu na Zemi. Účinné způsoby řešení daných problémů»

_____________

Dobrý den, s vámi je Klimat Kontrol: monitorování abnormálních změn klimatu. V tomto vydání si povíme o Tichooceánském ohnivém kruhu, co se tam nyní děje, a o možných příčinách.

Mezi 5. a 11. březnem došlo na Zemi k 1550 zemětřesením, z nichž bylo 166 s magnitudou vyšších než 4 stupně, k nejsilnějšímu zemětřesení o síle 6,8 stupně došlo 8. března v Papua-Nová Guinea. Mohutná zemětřesení v Papua-Nová Guinea pokračovala, každý den od 5. do 9. března s magnitudou 5 stupňů a více. Maximální magnituda činila 6,8 stupně.

K zemětřesení 8. března došlo v blízkosti ostrova Nové Irsko. Nicméně, nejničivějším bylo zemětřesení ve východní části ostrova Nová Guinea o síle 6,7 stupně. Pro srovnání je třeba říci, že v Papua-Nová Guinea za celý rok 2008 proběhlo 80 zemětřesení o síle vyšší než 5 stupňů, a v roce 2018, za 2,5 měsíce, bylo už zaznamenáno 83 zemětřesení s magnitudou vyšší než 5 stupňů! Podotýkáme, že na druhé části planety, na severoamerickém kontinentu, došlo v roce 2017 k 167 zemětřesením o síle vyšší než 5 stupňů. Jedná se o největší počet zemětřesení za posledních 20 let.

V obou případech vidíme výrazné zvýšení seizmické aktivity na územích, které tvoří Tichooceánský ohnivý kruh. Ale o tom si povíme později.

Zimní bouře «Skylar» přinesla do států západní Virginie a Kentucky vydatná sněžení. Bez elektřiny zůstalo 65 tisíc domů. Ve městě Lexington (stát Kentucky) napadlo k ránu 12. března 2018 více než 25 cm sněhu, což je o 10 cm více, než je roční norma. Jen za prvních 11 dní jara roku 2018 se Spojenými státy přehnala už třetí zimní bouře.

V poslední době došlo po celé planetě k sérii silných zemětřesení.

To poukazuje na katastrofické procesy probíhající v zemské kůře. Vědci se obávají, že to může způsobit řetězovou reakci a zvýšit vulkanickou aktivitu na celém světě. Stále více lidí se začíná zamýšlet nad tím, co nás v budoucnu čeká. Soustředili jsme pozornost na aktivitu Tichooceánského vulkanického ohnivého kruhu. Jedná se o pásmo okolo Tichého oceánu, ve kterém se nachází 328 aktivních nadzemních sopek z celkového počtu 540 doposud známých.

V této oblasti proběhlo zhruba 90 % všech světových zemětřesení, z nichž 80 % se řadí k těm nejsilnějším. Od roku 1995 se celkový počet zemětřesení a sopečných erupcí v oblasti Tichomořského lemu začal zvyšovat.

Nyní se vrátíme k aktuální situaci. Vědci předpovídají, že se v roce 2018 může počet silných zemětřesení prudce zvýšit, a to kvůli zpomalení rychlosti rotace Země kolem své osy. Hypotézu vzájemného poměru mezi seismickou aktivitou a rychlostí rotace Země předložili Roger Bilham z University v Coloradu a Rebbeka Bendik z University v Montaně. Jejich zpráva byla předložena na zasedání Americké geologické společnosti. Bilham a Bendik zanalyzovali údaje o zemětřeseních s magnitudou 7 a více od roku 1900. Vyčlenili pět období, kdy počet silných zemětřesení prudce vzrostl – na 25-30 ročně, při průměrném roční ukazateli 15 silných zemětřesení za rok.

Vědci zjistili, že tato období zvyšování seizmické aktivity začínala přibližně pět let poté, jakmile rychlost rotace Země dosáhla minima.

Nyní uběhlo asi 4,5 let od dosažení minima. Tudíž podle hypotézy může v roce 2018 vzrůst počet silných zemětřesení. Bilham hovořil o tom, že: Pokud bylo od začátku roku 2017 zaznamenáno šest silných zemětřesení, tak v roce 2018 jich může být 20 a víc. „Jakmile se Země zpomaluje, její průměr se v oblasti rovníku snižuje. Nicméně pokud se pás [Země] zmenšuje, potom jeho pokrytí – tektonické desky – nabývá předchozího rozměru a krčí se,“ řekl Bilham. Většina silných zemětřesení, v poslední době, byla zaznamenána v rovníkových oblastech Země. Což ještě jednou potvrzuje hypotézu.

Rovníková oblast je poměrně hustě osídlena, žije zde přibližně 1 miliarda lidí. Proto je problém zvyšování počtu zemětřesení akutní.

____________

Úryvek z pořadu «Hle přichází. It is coming»

Igor Vladimirovič Naumec: Mnozí vědci zaznamenávají tyto události. Britští vědci například potvrzují, že se Země začala zpomalovat. A za posledních 700 let se zpomalila, už to změřili, o 4 milisekundy. Zdá se, že to není mnoho, ale…

Igor Michajlovič Danilov: Je to katastrofální.

Igor Vladimirovič Naumec: Ano, ale ve skutečnosti to vede k velké katastrofě. Jde o to, že když se Země otáčí, je trochu zploštělá, no jako…

Igor Michajlovič Danilov: Odstředivé síly.

Igor Vladimirovič Naumec: Ano. Když se začíná zpomalovat, začíná získávat tvar, který se blíží tvaru koule. Přirozeně se mění povrch zeměkoule a dochází k tektonickým zlomům. A v souladu s tím se desky budou buď rozcházet, nebo naopak, podsouvat. A vědci předpovídají, že se například, i v tomto roce musí vulkanická aktivita na Zemi zvýšit minimálně dvojnásobně. Spočítali, že průměrně za rok dochází přibližně k 6 až 7 velkým zemětřesením. V tomto roce očekávají zhruba 30 silných zemětřesení. A opět, je to očekávání. A realita může být úplně jiná. A vidíme…

Igor Michajlovič Danilov: Stačí jedno vážné.

Igor Vladimirovič Naumec: Ano, jednoznačně, aby zmizelo celé lidstvo.

____________

Ve zprávě vědců AllatRa věda «O problémech a důsledcích globální změny klimatu na Zemi. Účinné způsoby řešení daných problémů» se hovoří o aktivaci Tichooceánské litosférické desky v zónách subdukce. Tato událost se stala osobitým indikátorem nové fáze seizmické aktivity spojené s urychlením pohybu této litosférické desky. Objasníme význam slova subdukce. Určitě je lidem, kteří jsou dalecí geologie, dobře známo, že vnější plášť naší planety se skládá z litosférických desek, které se skládají z kůry oceánského a kontinentálního typu. Ale ne každý ví, že vody Tichého oceánu skrývají tři desky najednou: velkou Tichooceánskou a dvě menší – Kokosovou a Nazca. Po obvodu těchto desek prochází Tichomořský lem – oblast na rozhraní oceánských a kontinentálních desek, ve které se nachází velká část Zemských vulkánů a dochází zde k největšímu počet podzemních otřesů. Ohnivý kruh má průměr zhruba 10 tisíc km. Jak víme, proces pohybu litosférických desek probíhá neustále, pro člověka nepostřehnutelně. V místě, kde dochází k rozchodu sousedících desek se odkrytý prostor zaplňuje díky zvedání rozžhavené hlubinné hmoty, čímž dochází k vytvoření oceánské litosféry. A tam, kde se litosférické desky sbíhají, se jedna posouvá pod druhou a šikmo směřuje do hloubky, do změkčené hmoty astenosféry.

Tímto způsobem dochází k subdukci desky. V průběhu subdukce se oceánská litosféra propadá do oblasti se stále vyšší teplotou a tlaky, kde se z ní oddělují přehřáté minerální roztoky. Tepelný proud po nakloněné subdukční zóně směřuje směrem vzhůru – což vede k tvorbě magmatu. Magma, pronikající na zemský povrch, vyvolává sopečné erupce. Tímto způsobem nad zónou subdukce vznikají, s ní svázané, sopky. V Tichém oceánu se nachází několik zón růstu oceánské litosféry, z nichž hlavní je Východopacifická zóna. Po okraji oceánu probíhá subdukce těchto desek pod lemujícími se kontinenty. Nad každou subdukční zónou se rozprostírá řada sopek, které společně tvoří Tichomořský kruh.

Tento kruh však není úplný, je přerušen tam, kde nedochází k subdukci – u Nového Zélandu a podél pobřeží Antarktidy. Kromě toho nedochází k subdukci ani k vulkanizaci na dvou úsecích pobřeží Severní Ameriky: podél poloostrova a státu Kalifornie, a severně od ostrova Vancouver.

Povídali jsme si s Vladimírem Jurijevičem Kiryanovem, kandidátem geologických a mineralogických věd, odborníkem v oblasti vulkanologie, a co je nejdůležitější – s dobrým, laskavým člověkem. Během besedy bylo odhaleno mnoho důležitých a zajímavých témat. Rovněž jsme hovořili o pohybu tektonických desek a pravděpodobnosti sopečných erupcí.

Vladimir Jurijevič Kiryanov, kandidát geologických a mineralogických věd, vulkanolog: tyto desky, samozřejmě, pohyb desek, když se tato oceánská deska, víte, jako schod eskalátoru, dostane pod kontinentální desku tudy, ano, pod úhlem 30 stupňů, řekněme, diskrétně, ono to je diskrétně, potom se to všechno v hloubce roztaví, a ve formě sopek se už erupcemi dostává na povrch. Proč je tento Ohnivý kruh tak nazýván, tam, kde jsou tyto hranice, zóny subdukce.

V Indonésii, mimochodem, je velmi zajímavá sopka. Územní plocha Kamčatky se přibližně rovná ploše ostrova Jáva. Jak tam, tak tam se nachází asi 40 aktivních sopky: i na Kamčatce, i na ostrově Java. Přibližně, vidíte – stejná velikost. Na Kamčatce žije asi 300 000 lidí – celá populace, ano. Na ostrově Jáva žije 140 milionů lidí. Populace celého Ruska žije na ostrově Jáva.

Když hovoříme o „vulkanickém nebezpečí“, pro Kamčatku – to je spíše vědecký zájem: sopka vybuchla – dobře, přišli tam, „studovali to“. A na ostrově Jáva je každá erupce pohroma, protože se lidé vždycky usazují v blízkosti sopek. Je tam velmi úrodná půda. Popel – to je hotové hnojivo. Itálie, na Vesuvu se usadili na svazích. Japonsko, Indonésie – všichni se přesouvají na svahy sopek: čím více popela, tím větší a lepší sklizeň. Není třeba nic uměle vnášet, všechno je to přirozenou cestou.

Vladimíre Jurijeviči, to jezajímavé, zmínil jste Itálie, že? A právě tam se v posledních letech vážně zvýšila seismická aktivita. Jaká je tam situace ohledně sopečné činnosti? Je to tím, že se země nachází v zóněčinných aktivních vulkánů?

Vladimir Jurijevič Kiryanov: Nejnebezpečnější sopkou v Itálii, je nyní, samozřejmě Vesuv, protože od 44 roku nevybuchl. Čím déle je činná sopka v klidu, tím více energie se v ní hromadí, tím silnější bude následující výbuch. Vesuv by měl ve skutečnosti v nejbližší době vybuchnout. Víte, pokud vezmeme čisté chronologii jeho erupcí – nastal čas výbuchu. A Vesuv je nebezpečný ještě tím, že zaprvé, Neapol je hned vedle: na svazích tam žije tři miliony lidí. Také je nebezpečný díky všemožným formám vulkanických hrozeb, které se tam vyskytují: bahenní potoky, padající popel, pyroklastické toky, to, když se rozžhavená pemza pohybuje rychlostí více než sto kilometrů po úbočí sopky. A všechny tyto formy nebezpečí se mohou projevit během erupce Vesuvu. Proto v sobě shromáždil všechno, co jen může být. Vše se může stát během jediné erupce. A za druhé, je tam Campi Flegrei, taková oblast, oblast Flegreiského pole, že, to se také nachází v oblasti Neapole, kde dochází k zemětřesením. Vlastně tam došlo k mohutné erupci zhruba před 30 000 lety.

Co sjednocuje lidi??

Vladimir Jurijevič Kiryanov: Humor, zájem o druhé lidi, vlastně potřeba žít, obecně. Víte, určitě, právě taková musí být tato velká potřeba žít, komunikovat s lidmi, otevřenost, dobrosrdečnost. To vše sjednocuje lidi. Kdyby se tak choval každý, tak by byl náš život celkově lepším. To vše od srdce. Být vždy dobrosrdečně naladěn, ke všem lidem dobrosrdečně naladěn. To jsou, myslím, ty vlastnosti, které umožňují člověku přežít v jakékoliv situaci kdekoli na zeměkouli a komunikovat s jakýmkoli lidmi.