Riziková zóna. Vědci o seismickém nebezpečí v Itálii. Díl 2
Proč je Itálie jedním z nejvíce seismicky aktivních míst na planetě?
Zemětřesení v Itálii za posledních 100 let.
Příčiny vzniku zemětřesení..
Které oblasti v Itálii jsou seismicky nejnebezpečnější?
Nakolik je to nebezpečné pro obyvatele Itálie, riziková zóna.
Co říkají vědci a média o seismické aktivitě poloostrova?
Příklad vzájemné pomoci, přátelství a sjednocení očima očitého svědka zemětřesení v Itálii – Luci di Santo.
Díl 1: 5 nejnebezpečnějších sopek v Itálii! Zopakuje se osud Pompejí? O čem už vědci hovoří?
V předchozím vydání jsme hovořili o 5 nejnebezpečnějších sopkách v Itálii. Sopky však nejsou jedinou hrozbou. V tomto vydání pokračujeme v tématu nebezpečí Apeninského poloostrova.
Itálie je jedním z nejvíce seismicky aktivních míst na planetě. Od roku 1900 do současnosti došlo k 30 velmi silným zemětřesením. Některé byly katastrofální. Tím nejsilnějším bylo zemětřesení, které v roce 1908 zničilo Messinu a Reggio Calabrii.
V posledním století utrpěla Itálie řadu ničivých vibrací. K zemětřesením dochází v důsledku uvolnění energie v zemské kůře následkem tektonických posunů. Jižní část italského poloostrova se nachází nedaleko linie, kde se setkávají a tlačí proti sobě Euroasijská a Africká deska, čímž vytváří seismické napětí. Velké sopky jako Etna, Stromboli a Vesuv jsou k této zóně velmi blízko.
Kromě toho má Itálie řadu nevelkých zlomů podél Apeninského hřebene. Ten se postupně prodlužuje rychlostí asi 3 milimetrů za rok. Toto pomalé roztahování způsobuje nahromadění energie v zemské kůře, která se poté uvolňuje během zemětřesení.
Zpráva Národní rady geologů Itálie uvádí, že seismicky nebezpečné oblasti zaujímají přibližně 50% území země. Přičemž ve vysoce rizikové zóně žije asi 3 miliony obyvatel ve 725 městech. 21 milionů obyvatel žije ve středně rizikové zóně s 2 234 osadami, říká zpráva, kterou cituje agentura „Adnkronos“.
Podle údajů geologů dojde na území Itálie za pouhý rok k asi 2 000 zemětřesením. Nejnebezpečnějšími regiony země, z pohledu seismické aktivity, jsou: Sicílie, jižní oblasti Kalábrie a Kampánie, a také i centrální region Toskánska.
Pojďme se podívat, co říkají vědci, média a obyvatelé Itálie o seismické a vulkanické aktivitě poloostrova.
Úryvek z Konference Hra profesionálů „SPOLEČNOST. POSLEDNÍ ŠANCE. KLIMA“
Luca di Santo. Itálie (účastník MSH „ALLATRA“)
Jakožto občan Neapole, mám takovou životní zkušenost. A toto, řeknu vám, mění život. Moje první zkušenost se silným zemětřesením byla v roce 1980, bylo mi 10 let. Počet obětí dosáhl 3 000 lidí, 7,1 stupňů na Richterově stupnici. Několik set tisíc lidí zůstalo bez domova. A toto bylo opravdu silné zemětřesení. V první chvíli se to od každodenního života velmi lišilo tím, že jsme se všichni sjednotili. V daném místě, kde bydlel můj otec, jsme vyšli ven, nebo spíše vyletěli, a všichni ujížděli ve svých autech. Z nějakého důvodu naše vědomí „řeklo“, že být doma je příliš nebezpečné a my jsme se báli být doma.
V tu chvíli, kdy jsme se sjednotili, se lidé začali organizovat, aby pomáhali jeden druhému, těm, kdo to potřeboval. Někdo chtěl trochu jídla, někdo měl srdeční záchvat, protože se velmi bál. A tak tomu bylo prvních pár dní. Proto se na to dlouho vzpomínalo. Také si pamatuji, že jsme se poprvé podívali do očí našim sousedům, poprvé za mnoho let, a měli jsme čas si pohovořit. Zajímavé je i to, že v této situaci lidé pomáhali jeden druhému dokonce i později. Můj závěr je takový. Pokud budeme všichni směřovat k rozvoji naší společnosti, té, která je popsána v pořadech s Igorem Michajlovičem Danilovem, pokud se vydáme směrem tvořivé a konstruktivní společnosti, budeme automaticky lépe připraveni.
Vasilij Pavlik. Itálie (účastník MSH „ALLATRA“)
Vy vědci víte o zemětřeseních prakticky vše. A my, obyčejní lidé, co musíme vědět, pokud dojde k zemětřesení?
Alessandro Amato. Itálie (Národní ústav geofyziky a vulkanologie, Ph.D.)
Ne, není to úplně tak. Zdaleka nevíme vše. Seismologie je velmi mladá věda. Přístroje pro pozorování se objevily doslova před několika desítkami let. Mám na mysli moderní seismografy. Satelity ještě později. Výzkumných laboratoří je velmi málo. Průzkumných studen je čtyři, pět na celém světě: jedna v Japonsku, jedna na Novém Zélandu, jedna na Tchaj-wanu a v Kalifornii. To znamená, že jsme ve skutečnosti průkopníky v této oblasti.
Předpokládám, že lidé žijící v seismicky nebezpečných zemích, jako je Itálie, by si měli být vědomi toho, kde žijí, a chápat, nakolik je to nebezpečné. Z práce našich kolegů, sociologů víme, že lidé podceňují možná rizika a někdy je dokonce ignorují. Každý si myslí, že právě jemu se to nemůže stát. Ano, možná, ale když se to stane v Amatrice nebo v L'Aquila, tak se všichni diví, že tak silné zemětřesení „nemůže být!“. A potom, když prostudujeme historii tohoto území se ukáže, že takových zemětřesení už bylo kolem 10.
Je velmi důležité pochopit, kde žiješ; pochopit všechna nebezpečí a rizika. Vědět, jak pevný je tvůj dům a škola, ve které studují tvoje děti. Lenost však nedovoluje si sednout a prostudovat tuto otázku. Nebo shromáždit všechny obyvatele domu a ohledně toho něco navrhnout, protože je to příliš složité. Plus jistota, že jemu se to rozhodně nestane. A mezitím v Itálii každé čtyři, pět let dochází k silnému zemětřesení.
Čím je epicentrum blíže k povrchu, tím nebezpečnější je zemětřesení. Protože intenzita energie zeslabuje, prochází-li skrze vrstvu zemské kůry. Pokud tedy došlo k zemětřesení v hloubce 100 kilometrů – na povrch se dostane méně destruktivní energie než při zlomu v hloubce 5–10 kilometrů.
V Itálii se bohužel téměř všechna povrchová zemětřesení vyskytují v Apeninách. Řeknu víc. V případě zemětřesení v roce 2016, těch velkých, ke zlomu došlo v hloubce 8, 9, 10 kilometrů, který poté vystoupal k samotnému povrchu jako plastická masa. V zemi se vytvořila trhlina1 metr široká.
Sergej Alexandrovič Pulinec. RF (doktor fyzikálních a matematických věd, vedoucí pracovník IKI RAS)
Podle údajů společností, které se zabývají statistikou různých přírodních katastrof, jsou zemětřesení na druhém místě po povodních. Ale, co se týče jejich následků, dostávají se jakoby do popředí, protože mají takové tragické projevy, kdy může nejednou zemřít statisíce lidí, jako tomu bylo v Číně.
Nebo, když lidi uklidňují a říkají, že zemětřesení nebude, lidé se vrátí domů a k zemětřesení dojde. Ale to je už nějaká naprosto absurdní situace, jako tomu bylo v L'Aquile, kdy se poté pokusili zažalovat samotného seismologa. V tisku byl kravál, jak je možné soudit vědce. Oni tam však nevystupovali jako vědci, ale jako oficiální státní komise, která oficiálně řekla lidem, že „k ničemu nedojde, uklidněte se a vraťte se domů“.
V noci na 6. dubna 2009 došlo ve městě L'Aquila, oblast Abruzzo, k zemětřesení o síle 5,8 stupňů. Živelné pohromě tehdy podlehlo 309 lidí, zraněno bylo asi 1500. Přibližně 70 tisíc obyvatel zůstalo bez střechy nad hlavou. Zemětřesení předpověděl několika týdnů dopředu Gianpaolo Giuliani, laboratorní technik a majitel malého obchodu v L'Aquile.
Na své webové stránce zveřejnil varování o hrozícím zemětřesení. Místní úřady však nebraly jeho varování vážně a týden před zemětřesením mu zablokovali web, aby neznepokojovali obyvatelstvo.
Gianpaoloova předpověď byla vytvořena pomocí přístroje navrženého a vyvinutého vedoucím pracovníkem Ústavu pro jaderný výzkum Ruské akademie věd. Byl použit ventilátor a čtyři fotonásobiče chráněné vrstvou olova. Vytvořil tak vysoce citlivý radonový detektor. Koncentrace radonu se několikanásobně zvyšuje při růstu trhlin v hornině na začátku procesu zemětřesení, což může sloužit jako předzvěst katastrofy.
Zařízení bylo instalováno v suterénu obchodu Gianpaola, které monitorovalo koncentraci radonu a včas vyhlásil poplach, který společnost neslyšela. Tento případ je tragédií Italského národa. Ale také ukazuje příklad nelhostejného člověka, který se snažil varovat před blížící se katastrofou co možná nejvíce lidí. A nebýt jeho úsilí, díky kterému nocovali mnozí lidé v tuto noc ve stanech na ulici a dokázali přežít, pak by obětí v té tragické noci bylo mnohem více.
To je jen část erupcí a zemětřesení, ke kterým došlo v této oblasti během krátkého časového období. Taková aktivita je pro tento region typická, ale v období globálních klimatických změn bude počet katastrof prudce narůstat. Každá katastrofa nastala nečekaně a vyžádala si obrovské množství životů. Stojí tedy za to riskovat, když víme o hrozícím nebezpečí, vždyť není nic cennějšího než lidský život. Dnes se může každý ocitnout v podobné situaci. A pomůže nám někdo? Podá nám ruku přátelství a pomoci? Jsme sami připraveni pomoci těm, kteří to potřebují – to záleží na nás.
_________________
Úryvek z pořadu „Změna klimatu. Začátek velké pohromy“
T: Paradoxně, jakou roli vědomí lidem uděluje! Tak nedávné události, požáry v Austrálii, že? A je to to, co opravdu zapůsobilo na mnoho lidi po celém světě. A oni v podstatě pocítili, že je třeba nějakým způsobem jednat, je třeba podniknout nějaké kroky. Ale zase, jaké kroky? Spousta známých lidí se svým obrovským auditoriem vyvolávají takovou vlnu, že “Podívejte, stala se taková situace v Austrálii, pojďme dáme každý jeden dolar na krmení pro koaly nebo klokany”. Takové pochopení toho, že… v podstatě řešení je velmi jednoduché, ale jak systém odvádí, řekněme, k jinému cíli, přesměrovává k jiným....
IM: A já mám jednoduchou otázku. Zatímco budeme sbírat po jednom dolaru na to, abychom zachránili nějakou koalu, ale přitom zapomínat na lidi, budeme odvádět naši pozornost od tohoto cíle, zásadního cíle záchrany jeden druhého a převádět ho na záchranu nějakých zvířat, tak vše, co se děje, se bude zrychlovat a zesilovat. Zde máte odpověď. Vznesla jsi dobrou otázku. Ano, chápu, koaly je mi taky líto, ale mnohem více je mi líto lidí, kteří zahynuli, kteří přišli o všechno atp. Koala je zvíře, to je pouze… je to nic, ale člověk v tomto světě něco znamená, protože může dosáhnout mnohem více, to, co není dáno žádnému živočichu. Může se stát součástí Duchovního světa a ztráta, i když ne Anděla, řekněme tak, ale toho, kdo se jím může stát, je mnohem větší než ztráta všech zvířat. No takové... no možná, myslím jinak, nevím. Ale mám jiné hodnoty.
Thea: Igore Michajloviči, vy jste dnes hovořil o tom, že velmi mnoho záleží na lidech, že lidstvo lze ještě zachránit. A co může každý udělat právě teď? U lidí, kteří tento pořad poslouchají poprvé, může vzniknout otázka, co mohu udělat na svém místě? Je jasné, že na politicích a elitě nic nezáleží. A co můžu udělat já.
IM: Velmi mnoho. Pokud jsi to pochopil, můžeš příteli vysvětlit to, co jsi pochopil. A takových se ke společnosti těch, kteří to chápou, přidá už ne jeden člověk, ale dva. A ve dvou už můžete vysvětlit i třetímu – a už jste tři. Správně? Právě tak se i společnost dává dohromady. A není třeba čekat až do chvíle, kdy budeme stát nad propastí a tehdy už budeme nuceni se vzít za ruce. To už nebude mít žádný smysl, to už nic nevyřeší. Vezmeme se za ruce mnohem dříve a uděláme vše pro to, aby nás, promiňte, už nezahnali na tento okraj. Není to tak? Na každém záleží mnoho. A to je pravda.
Jak je uvedeno v knize „AllatRa“
„Znalosti byly již člověku dány, teď již jeho volba a činy záleží na něm! A změny v celé světové společnosti záleží na činech každého! Pro všechny živé lidi je to reálně poslední zbylá šance, jak duchovně spasit sebe i civilizaci.“
Co už nyní může udělat každý člověk na prahu narůstajících katastrof, sledujte v pořadu:
Pořad „Změna klimatu. Začátek velké pohromy“
Pořad „Hle přichází. It is coming“
Stáhněte si „O problémech a důsledcích globální změny klimatu na Zemi. Účinné způsoby řešení daných problémů“
Zveme všechny zájemce připojit se ke klimatickým projektům „SLEDOVÁNÍ KLIMATU“ a „Mimořádné klimatické zprávy“.
Můžete to udělat hned teď a napsat nám na adresu: [email protected]
